Jsou Bursík s Íčkem křesťané? Jsou to vůbec lidi..?!

"Vytíráš si prdel s těma ostatníma.. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bučet," pravil mafián zvaný Íčko zuřivě při loňské volbě prezidenta M. Bursíkovi. A já povím nejen Kaťušce, jak to vypadá, když  její milenec donutil ke spolupráci (mrazivému bučení) silou tisíce Čechů a jak si s nimi taky vytřel (pííp)... Teď už zase v dojemné shodě s ministrem vnitra. To vše o adventu a vánočních svátcích všech křesťanů.

Toto je skutečný příběh obyčejného člověka, kterému členové české vlády premiéra Topolánka připravili místo "šťastných a veselých" peklo.

Bursíkovo ministerstvo životního prostředí vymyslelo a ve vládě loni v létě prosadilo novelu zákona o odpadech. Její podstatou je uvalení jakési ekologické kvazidaně na majitele starších motorových vozidel. A vůbec - ostrakizace chudších lidí, jejichž proviněním podle názoru novodobých ekofanatiků je to, že si nemůžou dovolit moderní vozy.  Když si k tomu připočteme chorobnou zálibu postbolševiků v byrokracii, bylo na malér zaděláno. Ten završil parlament, který vládě vyhověl, normu přijal na podzim a statisícům majitelů Š 120, favoritů a dalších starších aut dal na krk šibeniční termín konce roku 2008 k úřednímu i faktickému zbavení se svých plechovek. Tedy, pokud se chtějí vyhnout speciální trestné dani Bursíkovy vlády za převod vozu po 1.1.2009.

Zpět k avizovanému příběhu. Můj kamarád, spořádaný člověk z malého města, se rozhodl pokorně vyhovět vůli mocných a svojí prehistorickou Š120 dal ekologicky (?!) zlikvidovat. Měl na to i patřičnou bumážku. Aby se mohl v horských končinách severu Čech pohybovat, pořídil si též koncem roku jiný vůz téže značky (osvědčený pro zimní provoz a s platnou STK i emisemi) za 1.000,- Kč. Kdyby si nepospíšil s registrací, odvedl by desetinásobek jeho ceny nesmyslně státu. Vyrazil na ÚŘAD vykonávající státní moc ČR v této oblasti.

A tady se dostáváme k Íčkovi. Tomu, který pomohl Bursíkově rádobyekologickému snažení ve vládě, pak hlasem v parlamentu, ale především je coby ministr vnitra zodpovědný za chod vnitrostátního aparátu. Ten musel a měl tušit, že zvládnout administrativně zúřadování statisíců převodů a odhlášek rezavých plechů, je za důstojných podmínek nemožné. Měl povinnost nějak jednat. Nekonal - nechal věcem volný průběh. Tady pověstného patriota nikdo nezalíval...

Budeme dotyčného z odůvodněné obavy před mstou státní moci označovat přezdívkou - třeba "Regent". Tak tedy Regent  napěchoval do igelitové tašky SPZky a řadu lejster a - anž dočasně bez řádně registrovaného vozu - došel na autobusovou zastávku s cílem nejbližší registr motorových vozidel. Není to žádný nezodpovědný hlupák a informoval se předem, že před úřadem se tvoří již od brzkých ranních hodin fronty. Proto vstal již po třetí ráno a ve 4 hodiny stepoval na zastávce. Už začátek pouti  mu měl signalizovat, že ho čeká martyrium. Na místě zjistil, že letitý první spoj ve 4.10 byl před třemi dny zrušen a vyjel tedy až dalším po půlhodině.

Ta se ukázala být osudnou. Od půl šesté vystál ve stohlavém davu svůj důlek před úřadem a když v 8 hodin otevřeli, vyšlo na něj číslo 72. Současně oznámili, že ten den vyřizují jen čísla do sedmdesátky. Ostatní nechť si dají odchod. A tak v poslední adventní pátek sevřel igelitku, svěsil pokorně hlavu a cestou autobusem domů vymyslel další plán. Vyrazí na úřad hned v pondělí a to tak, aby strategický post ve frontě zaujal nejpozději ve 4 ráno. Jenže jak, když mu žádný spoj nejede?!

Požádal mne o kooperaci. Koneckonců odůvodněně, protože igelitka schovávala ještě jedno tajemství. Registrační tabulky a papíry k  vozu mého bratra s plnou mocí pro Regenta, aby nechal vyřadit vrak pořízený ještě dávno před bratrovým zmrzačením. Pomoc nám přišla velmi vhod - bratr je těžce invalidní, nemůže se hýbat, mluvit ani psát. Já už dlouho "neagentuji", každý den od rána do večera tvrdě a nezastupitelně fyzicky pracuji; tudíž nemám možnost krátit si chvíli takovými skopičinami, jako je postávání v nesmyslných frontách. Tentokrát jsem tedy vstal ve 3 ráno já a autem zajel k úřadu s tím, že před sedmou mě vystřídá Regent, abych stihl poklidit dobytek na rodinném hospodářství.

Zjevil se mi obraz jako z Apokalypsy, jak řekl mladý Brůna v dílu Studna seriálu o majoru Zemanovi. V centru města, přímo na chodníku, leželo v mrazivém ránu několik osob ve spacácích. Za nimi se pářilo od úst dalším nespočet desítkám osob kompletní sociální směsky. Zimou, stářím či obojím třesoucí se důchodci vystrašení z budoucnosti svého rodinného klenotu opečovávaného desítky let v garáži. Tlustý Rom na rybářské stoličce s blond manželkou servírující mu pravidelně čaj z termosky. Za nimi statný vystříhaný mladík s rozjuchaným děvčetem (asi zašli do fronty rovnou z vánočního večírku) po každém boku. Řada lidí tady takto trávila a to i opakovaně DOVOLENOU! :)) Ve frontě jsem se dozvěděl, že ti spící jsou nešťastníci ze vzdálenějších obcí, kterým nejede žádný spoj tak, aby měli šanci na vyřízení, a proto bivakují před úřadem už od večerních hodin. Před úřadem, jehož prostřednictvím jim jejich stát údajně slouží, a v teplotách padajících k ránu pod 10 stupňů mrazu. Bylo dost času zamyslet se nad tím, proč vlastně tohle všechno.

Tohle je ta "změna politiky", jak o ní tak tklivě rozmlouvá profesionální politický turista, t.č. (modro)zelený? Hlavně, že zas máme prachy pro kámoše, co se zabývají údajným "eko" byznysem, co?!

Takhle vypadá ten malý, efektivní a přívětivý stát, jak o něm žvaní mafiánský svazáček s křivou hubou plnou liberalismu a práv občanů? Současný ministr vnitra a místopředseda ODS by měl být veřejně označován výhradně svou přezdívkou používanou už dávno zcela běžně v jemu spřízněných mafiánských strukturách! A zdaleka nejde jen o Mrázkovu skupinu - smočil si mj. i LTO či s konkurzní mafií. Ta osoba se sama dávno vyřadila z řad slušné společnosti a není tedy důvod jí označovat občanským jménem. Nestačí, že mu bylo umožněno beztrestně rozložit policejní aparát či sloužit mafiánům, ale nadto je mu svěřen chod státní správy ČR, která ovlivňuje milióny prostých lidí?!

O nezvládnuté zodpovědnosti MV ČR za stav, kdy i 20 let po revoluci to u nás ledaskde vypadá hůř, než když za bolševika přivezli nekubánské pomeranče, svědčí třeba i katastrofální situace nikdy nekončících front před cizineckou policii. A nejde to přejít mávnutím ruky, že jde "jen" o kopáčská UKčka (btw.: kolik staveb bychom bez nich v posledních letech při totálním zlenivění středoevropanů zhotovili, že?!). Vysvětlujte přátelům z Ameriky, že pro delší pobyt ve "spřátelené" ČR musí absolvovat tutéž ponižující proceduru.

Všude v civilizovaném světě přece renovují vozový park a nevím o tom, že by v Německu, Británii nebo Kanadě stát šikanoval ve jménu ekologie vlastní občany a trestal je za vlastnictví staršího vozu mnohahodinovým nepodmíněným výkonem trestu pobytem na mrazu. Ještě že jsem byl vystřídán; raději už ani nemyslet...

Regent se mi ozval navečer. Nešťastný. S číslem 96 se mu povedlo odskočit si z nekonečného čekání občerstvit se zrovna v době, kdy asi několik čísel (numero připadalo na každou SPZ - nikoli na osobu; zaslechl jsem ve frontě o čekatelích s desítkami techničáků) vypadlo a on se vrátil po dvaceti minutách v čase, kdy na ukazateli blikalo č. 98. Bez šance! Paní u okénka ho vypoklonkovala nekompromisně a ještě pohrozila přítomným strážníkem.

Směs naštvání na sebe i na Systém přiměla Regenta k zásadnímu rozhodnutí. Půjčí si auto, půjde rychle spát a do fronty se hned následující den (předcházející tomu Štědrému) zařadí už ve dvě ráno! Snad rozrušení z celé této situace vedlo k tomu, že před domem při cestě ke spánkovému mezipřistání od fronty k frontě uklouzl a zlomil si kotník. Šaráda nekončí ...

Poslední předvánoční srocení národa před úřadem už nestihl, ale během krušně a bolestně strávených svátků coby bojovník vymyslel Regent další - nyní už válečný plán. Hned první pracovní den se na úřad nechá odvézt na úřad, vezme si průkaz ZTP/P mého bratra (když i jemu zařizuje odhlášku), bez možnosti našlápnout na bolavou nohu si půjčí od bratra též invalidní vozík, sádru na kotníku uvidí každý z dáli - tak to by bylo, aby už konečně úředního šimla neskolil. Chacha! Možná jinde, ne však v tomhle Absurdistánu. V tisku se úřad sice chlubil, že má jedno speciální okénko jen pro invalidy, ale Regenta v 8 hodin ráno, hned po otevření, bez jakýchkoli cavyků vyhodili. Nemá přece frontou a mrazem vysloužené ČÍSLO!

Systém, reprezentovaný v daném případě Bursíkem, Íčkem, paní za okénkem a policajtem "pomáhajícím a chránícím" (úředníky!), opět zvítězil.

Nakonec šla následující den mrznout do Uličky hanby před cestou do práce moje sestra ve 4 ráno, v 6 jí vystřídal Regent na invalidním vozíku, v horolezeckém spacáku a s výbavou zapůjčenou od kamarádů myslivců pro pobyt na posedu při čekané. Povedlo se! Regent napočítal asi 36 hodin strávených kvůli trapnému administrativnímu úkonu v prosincových frontách. Mimochodem - ještě musel paní za okénkem usměvavě poklonkovat, protože se moc zlobila, že nemá ty správné formuláře. "To jsou ty z internetu a ne ty naše, že jo?!," vyštěkla na něj. Ano, skutečně šlo o k tomuto účelu na internetu vystavené formuláře z Íčkova vnitráckého portálu veřejné správy. Regent naposledy sevřel pevně igelitku i rty.

Mám sto chutí poslat Bursíka, Íčko, principála tohoto cirkusu Mirka a celou tu politickou bandu i s jejich úředníky kamsi... Třeba tam, jak o tom mluvil Íčko v úvodu. Ale vlastně ještě raději -  do fronty! Nekřesťansky na mráz! Vemte si sebou své JauJau i jiné konkubíny a nechal bych lidi, ať si tam rozhodnou o vašem osudu. I lynč patří asi k takovéto demokracii...