Kolik tisíc Principů a zájezdů do Londýna se vejde do taláru? 1.

Janek Kroupa z Novy mne i kolegy už v průběhu natáčení kauzy Nagy upozorňoval na etický a vážný rozměr Mefistofelský působení našeho týmu Natvrdo v jejím rámci. Vedli jsme o tom zodpovědnou debatu. Já kvůli tomu nemohl ani spát. Ten člověk mně osobně nic neudělal, tak proč se mám zrovna já angažovat v rozkrytí směsice jeho joudovství, upachtěnosti, křiváctví a mamonářství korunované ochotou zištně zneužívat soudní resp. státní moc ČR?!

V nejobecnější rovině je věc jasná: před šesti lety byl ukraden naší rodině majetek v případu zmanipulovaného konkursu Golf Ještěd souvisejícího s kauzou Berka. Ani doznání obou aktérů předání úplatku v podobě rodinného zájezdu do Londýna soudkyni Zlámalové konkursním správcem Thonatem, ani další nezpochybnitelné důkazy neznamenaly pro státní mašinérii potřebu zločin řádně vyšetřit, neřku-li potrestat a zjednat nápravu. Naopak - zločinci v justici stíhají mne...

Podobné je to z dalším případem, ve kterém figuruji, a jež mne velmi zajímá. Kauza šibalů z Budišova zdárně mizí ve vytracenu. 5 na stole v českých už dokonce bylo osvobozeno i soudem a nechce se mi ani připomínat předvolební sliby o tom, jak nic nebude zameteno pod koberec. Hlavně že to platí třeba o konkursních podvodech nebo o šibalském kumpánovi Pohankovi, že? Ale v Česku má přeběhlík větší hodnotu, než jakýkoli slib, závazek, právo...

Aby tomu rozuměli i zarytí příslušníci ODS: šlo též o varovné povytažení obočí při hodnocení dosavadního působení, kdysi snad nadějného - dnes už jen ministra, J. Pospíšila. Jestli se tomu dosavadnímu přežívání říká "reforma justice", jestli třeba jako prapor svých úspěchů vytáhl nový insolvenční zákon, tak to je zoufalé. Norma jen kosmeticky upravuje možnosti páchání fatálních konkursních podvodů, nikterak neřeší ty proběhlé a přitom kupříkladu pro rostoucí množinu neplatičů různých rychlých půjček a spotřebitelských úvěrů je vlastně nepoužitelná. Je to na delší diskusi (která ovšem měla předcházet jeho nesmyslnému vychvalování po přijetí), ale mimo jiné si v něm stát sám stanoví podmínky, za kterých mohou v jeho jménu popravovat dlužníky insolvenční správci a kdo těmito "katy" vůbec bude. A umožňuje i takové závažné excesy, jako aby konkurs (kouzelné! - hlavní změnou je, že teď se tomu eufemisticky říká "insolvenční řízení") řídil správce, který v jeho rámci bere úplatky či krade, a to třeba i z vazby. Doložitelné přímo na našem případu (resp. kauza Rybenor & PROF - konkursní správce, v.o.s.). V konečném důsledku jest nezpochybnitelným faktem to, že náš tým s panem soudcem při vodečkách plánoval podvodný konkurs na jeho vlastního, nevinného, věřitele...

Kauza Nagy je i políčkem prezidentovi: k čemu jsou obstrukce při jmenování mladých, předchozím (potažmo tímto, to ale vlastně asi totéž) Systémem nezatížených a nezkorumpovaných adeptů na místa v justici? Jen aby se opouzdřil Systém kolem těch stávajících - rozuměj Systémem léta cvičených a znalých jeho kamarádíčkovských, korupčních "pravidel" -  Nagyů, Zlámalových a dlouhé řadě podobných...?!

Svůj díl zaslouží též socdem opozice: a to nejen za to, že před tím za 8 let neudělala proti symbióze zločinu se státní částí Systému vlastně nic. Spíše naopak. Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD dr. M. Benešová se sice čelně střetla s "justiční mafií", ale měla by veřejnosti nejprve vysvětlit, čím sama přiložila mohutná polena pod kotel právního guláše v ČR. Mluvím třeba o jejím vlastním Pokynu obecné povahy č. 12/2003 NSZ ČR, kterým napomohla zajistit justičním zločincům faktickou beztrestnost, ať provedou cokoli.

Takže obecný rozměr motivace pro práci na dokumentaci konkrétního příkladu šibalského soudce byl zřejmý: potřeba něco udělat v rámci svých sil s neutěšeným stavem naší justice, práva a spravedlnosti - Systému.

Hlavní zodpovědnost nechť však přisoudí exsoudce Nagy sám sobě. Sám se rozhodl podvádět se soudními spisy, já ho nenutil k páchání nepravostí. Rozkaz zněl jasně: monitorovat, čeho všeho je schopen konkrétní exponent české justice, když mu jde o peníze a vlastní prospěch. Pro mě osobně byla momentem zlomu tato pasáž z   úplně prvního rozhovoru agenta Martina se soudcem:

Martin: "Zvažte to Vy, čím můžete být druhé straně prospěšný!?"

Soudce: "Třeba zápis do obchodního rejstříku ...Když by vás pak něco konstruktivního napadlo a já bych byl těm lidem nápomocen, tak třeba znám někoho, kdo dělá konkurzy".

Spadla mi bezděky brada. Vůbec nic nevěděl, ještě se mu partner v diskusi dokonce nijak nepředstavil, nic neprovokoval. A on TO řekl - sám! V budově soudu... bude se podvádět v konkurzech!

Bylo to jak v často popisovaném okamžiku smrti: před očima mi během jediné vteřiny proběhlo celých těch tragických 7 let života: od vážné nehody a zmrzačení mého bratra přes násilné vyhnání z rodinného sídla jak zkopírované od mých předků v témže místě v 50tých létech až po každodenní bezmocný pohled na to, jak se nám po ukradených nemovitostech prohánějí golfoví lumpové "z Kypru" ... Bylo jasno: tohle téma - ctihodného soudce, který místo placení svých obřích dluhů žádá další půjčky a přitom nabízí konkurzy - je třeba dotáhnout až do konce! A ať si chytráci, co vůbec netuší jak časově, finančně a hlavně profesionálně a psychicky je taková práce náročná, říkají co chtějí, téma bylo zcela naplněno: bylo zdokumentováno, že konkrétní soudce v ČR je schopen kvůli hmotnému prospěchu d.f.čehokoli! Včetně toho, že bude pro peníze vodit zločincům další soudce, rozkryje zločinné vazby exponentů justice na advokáty či policajty  a že třeba nechá svého věřitele - "zmrda"  poslat klidně podvodně do konkurzu (což je v současné ČR horší než kdyby existoval trest smrti...)

Aleš Vébr

autor námětu reportáže TV Nova Natvrdo o zločinném soudci Nagyovi